Dětská mozková obrna

Dětská mozková obrna vzniká poškozením mozku v raném období vývoje – po porodu, během porodu ale i před ním. Je jednou z nejčastějších příčin poruch hybnosti v dětském věku, velmi často se ale mohou přidružovat další potíže jako například epilepsie nebo zraková postižení. U těchto dětí se také často objevuje porucha chování a komunikace, až u 40% se rovněž vyskytují potíže s učením. Výskyt dětské mozkové obrny je relativně vysoký, udávají se dva až tři postižení na tisíc porodů.Prvotní příznaky dětské mozkové obrny se projevují v prvních měsících věku, nejčastěji do tří let, kdy nemocné děti bývají opožděny v normálním vývoji. Nápadné někdy bývá ochablé nebo naopak příliš napnuté svalstvo. Někdy děti upřednostňují jednu polovinu těla, se kterou hýbají více.

Lara trpí cereberální (mozečkovou) formou. Tahle forma se projevuje výrazným snížením svalovým napětím (hadrovité končetiny),  porušenou koordinaci očních bulbů. Při změně pohybu jdou paže do natažení a rozpažení, případně do předpažení a sepnutí ruček. Přítomna je porucha řízení pohybu, svalové koordinace, nepřesnost záměrných pohybů, třes při snaze o cílený pohyb. Dítě leze o široké bázi s koleny výrazně od sebe a se zdviženými bérci. Rovněž bývá přítomna porucha artikulace (vyslovování).

Onemocnění je způsobeno nevratným poškozením mozku, hlavní příčinu tedy bohužel úplně vyléčit nelze. Důležitá je včasná diagnostika, následně existuje spousta terapeutických metod, které výrazně ovlivňují průběh onemocnění. Naprosto zásadní je rehabilitace a fyzioterapie. V současnosti je k dispozici několik způsobů cvičení, které vychází z neurofyziologie. U nás je nejrozšířenější Vojtova terapie (Vojtova metoda) a takzvaný Bobath koncept. Mezi dalšími účinnými metodami můžeme jmenovat např. Klimtherapy pomocí specializovaného oblečku Therasuit. Obě metody rehabilitace využívá i Lara a v jejím případě došlo k výraznému zlepšení, teď přejde 100 m chodbu bez pomoci za 20 minut, přičemž v minulosti jí to trvalo 45 minut.

Dětská mozková obrna je velice svízelné onemocnění rovněž kvůli úzkým možnostem prevence, ta je totiž prakticky nemožná. Doporučit lze důkladné vyšetření matky a otce před početím dítěte a především pravidelné kontroly matky u gynekologa v období těhotenství, aby mohly být včas odhaleny případné infekce nebo poruchy. Pokud je těhotenství rizikové, porod by měl být veden na specializovaném pracovišti a ne doma bez přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky. Při jakémkoliv podezření na dětskou mozkovou obrnu je pak nutné včas vyhledat lékaře.

Všechna tato doporučení lze však chápat spíše na obecné rovině. Konkrétní recept na to, jak předejít vzniku dětské mozkové obrny, stejně tak jak ji léčit, bohužel neexistuje. Jedná se o velice závažné onemocnění, u kterého je nesmírně důležitá tvrdá práce nejen samotného pacienta, ale také jeho rodičů. Ti musí být nezbytně nápomocni v průběhu celé nekonečné léčby, která z velké části probíhá také v domácím prostředí.

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Jan Werich